Současný pohled (v roce 1926) na ateliér. Foto Břetislav Kafka
Na návštěvě v Kafkově ateliéru
"Umělecký závod sochařský, řezbářský, pozlacovačský a malířský,
pro kostelní práce odborně zařízený", jak Břetislav Kafka
charakterizoval v dobové reklamě svůj podnik, existuje v půvabném
podhorském městě na severu východních Čech od roku 1910.
Svou činnost nepřerušil ani za vlády komunistů, kdy byl jedním
z pracovišť pražské Charity.
Zásluhou zakladatelova syna a dalších členů rodiny se na podzim
roku 1991 vrátil atelier opět do rukou rodiny Kafkovy. Najdeme zde
především díla značné historické a umělecké ceny, a to
i s odhlédnutím od jejich spirituálního obsahu. Ten je ovšem vždy
přítomen a do svého konání ho vkládají i novodobí tvůrci - mistři
tradičních řemesel, o čemž jsem se přesvědčil Kafkově ateliéru
pro práce chrámové v Červeném Kostelci. Vedení i zaměstnanci
jsou převážně věřící, zbožným a hluboce duchovně založeným
mužem byl i zakladatel firmy Břetislav Kafka, který široko daleko
proslul nejen jako vynikající sochař, ale také jako parapsychlog
experimentující v oblasti mezních jevů. (Díky své houževnatosti
a výraznému talentu měl vyšší ambice – do tajů řezbařiny pronikl
u mistra Červenky v Bílé Třemešné, výtvarné práci s kamenem
se přiučil coby praktikant v hořické kamenosochařské škole).
Průvodcem po současném závodě je mi vnuk legendárního děda
Mgr. Břetislav Kafka. Procházím třemi odděleními, kde pracují tři
řezbáři, čtyři truhláři a pět pozlacovačů-restaurátorů. "Těžiště
našeho výrobního programu dnes spočívá v restaurování, petrifikaci
(vytvrzení narušené hmoty) a konzervování dřevěných starožitností
kostelů, zámků i předmětů soukromých sbírek. Renovujeme starý
a vyrábíme nový chrámový mobiliář, obrazové rámy, nábytek.
Zhotovujeme sochy a zajišťujeme malbu obrazů pro církevní účely.
Světských zakázek je tak asi pět procent, žádané jsou hlavně
renovace a restaurování historického nábytku. Vedle stálých
zaměstnanců spolupracujeme s restaurátory, malíři i řezbáři."
Co působí ve zdejších prostorách na laického návštěvníka zvlášť
sugestivně (vedle pachové směsice ředidel a laků), je pestrá
společnost světců a buclatých andělíčků všude kolem. Někteří
slouží jako předlohy, jiní, postiženi zubem času, čekají na své
omlazení.
"Staré sochy bývají napadeny červotočem. Proto se musí nejprve
petrifikovat – namočí se do roztoku terpentýnu a kalafuny a pak
se na jeden dva roky odloží, neboť terpentýn jen velmi pomalu
vysychá. Teprve po této době se můžeme pustit do další práce
podle předem určeného restaurátorského návrhu: např. řezbář
dořeže a doplní údy, polychromista odstraní novější vrstvy barev,
až se dostane na původní polychromii, z níž využije každý
zbyteček. Co je třeba, dotmelí, doretušuje, případně pozlatí.
U soch i nábytku převládají staré restaurátorské technologie,
boj proti nejrůznějším škůdcům napadajícím dřevo je veden
i moderními chemickými prostředky."
Dřevo z těl stromů, samo o sobě nádherný materiál, je velmi
choulostivé a náročné na prostředí, ve kterém je uchováno.
Nepřekvapuje, že v Kafkově ateliéru je mu věnována mimořádná
péče. "Pro řezbáře nakupujeme lípu, ale i dub a další dřeviny,
které jsou nutné při renovacích vyžadujících zachování původního
materiálu. Nejlepší uskladnění je venku, a to po dobu více let.
Pro představu pěticentimetrová fošna vysychá asi pět let – jeden
centimetr za rok. Dřevo zbavené vlhkosti je pak ještě nějakou
dobu uloženo přímo v dílně, aby se přizpůsobilo vnitřnímu
prostředí."
Za devadesát roků existence ateliéru renovovali červenokostelečtí
restaurátoři stovky chrámů a sbírek. V Praze se např. restaurovali
interiéry kostelů sv. Jiljí, Panny Marie Sněžné, sv. Jindřicha,
sv. Petra a Pavla, pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně se ve
zdejší dílně zhotovily oba světci v nadživotní velikosti. Jednou
z nejnáročnějších prací tohoto druhu byla nedávno kompletní
obnova kostela sv. Bartoloměje ve stejnojmenné ulici v Praze.
Kostel, zabraný v minulosti státní bezpečností, se nacházel
ve zchátralém stavu. "Tři roky trvaly práce, během nichž jsme
obnovili všechno zlacení štukových prvků, nově zhotovili lavice,
křesla pro kněze a ministranty, mobiliář sakristie a oratoře,
patnáctero dveří apod. Zvlášť jsme si dali záležet na rekonstrukci
kazatelny. To už z toho důvodu, že místem jejího zrodu byl
ve třicátých letech ateliér mého děda."
Nespočet akcí - jak resturátorských, renovačních, tak zcela nových
- byl pro Slovensko. Z velkých zakázek Kafkova ateliéru
připomeňme alespoň vnitřní sakrální zařízení v poutním kostele
ve Starých Horách, v klášterním kostele ve Vranově nad Teplou
a renovaci hlavního oltáře v kostele sv. Josefa v Trnavě, zničeného
ohněm.
Je třeba se též zmínit o pracích v kameni, soše sv. Václava
a sv. Ludmily před červenokosteleckým kostelem a o pomníku
padlých v parku u Základní školy Václava Hejny, které byly
zhotoveny také u Kafků. Možná veřejnosti není známo, že postava
legionáře z pomníku byla po celou válku ukryta před Němci v hráni
dřeva v ohradě majitele a autora. Jistě bylo hodně lidí, kteří o skrýši
věděli, nikdo ji však nevyzradil. Zakladatel firmy se navíc ještě
autorsky i finančně spolupodílel na stavbě báně kostelní věže,
Lidového domu a orelny v Červeném Kostelci.
Tvůrčí duch pana Břetislava Kafky v ateliéru prolíná vším, co vzniká
pod rukama jeho následovníků a co v Červeném Kostelci přetrvává
pod jednou střechou jako rodinné stříbro Kafkových potomků.
Je v zájmu nás všech, aby tomu tak bylo i nadále.
Jiří Polák
